Hazardous courtship of the genus Latrodectus

Snovačky rodu Latrodectus (Theridiidae) jsou laické veřejosti známé především jako nemilosrdné vražedkyně svých samečků.

Samice samozřejmě nezabíjí úmyslně, jak by se na první pohled mohlo zdát, ale kousnutím prodlužuje pohlavní akt se spářeným samcem. Tím také umožňuje oplodnění co nejvěšího počtu vajíček. Jako matky budoucích pokolení, které vybírají ten nejlepší genetický materiál pro své potomstvo, využívají všech možností zajistit sobě a mláďatům schopnost přežít. K tomu je zapotřebí mít už hned prvních fázích života vhodnou genetickou výbavu.

Chtěl bych připomenout, že samotné námluvy jsou hned po narození tím nejdůležitějším obdobím pavoučího života. Proto obě pohlaví se pro tento akt náležitě připravují. Samice staví hnízda, samci soustřeďují veškerou svou energii k vyhledávání samic.

Samice úspěšně kopuluje, podobně jako většina vývojově vyspělejších forem pavouků, jen v jedno období a jednou za život. K  tomu si také s náležitou pečlivostí vybírájí i vhodné samečky. V přirozených podmínkách je však počet takových nápadníků, kteří úspěšně naleznou její úkryt, značně omezen. Obvykle se tak páří jen s velmi malým počtem samců.

K těmto potřebám mají přizpůsobenou i pohlavní destičku, kde mohou následně ukládat samčí pohlavní buňky od více jedinců. Někdy se snaží  kvalitnější samečky udržet v milostném aktu co nejdéle i přesto, že samice už prodělala jedno nebo více úspěšných páření. Nejspíše tak přispívají k potřebné genetické rozmanitosti (Stoltz et al. 2009).

Samce do úkrytu přilákala pachová stopa, kterou samice, je-li připravená k páření, označí okraje svého teritoria. Ta zprvu reaguje na přítomnost samce v lovném teritoriu jako na běžnou kořist, která uvízla v lapacích sítích. Samec musí v co nejkratším čase dát najevo svůj úmysl. Ten soustřeďuje do charakteristických vibrací předním a zadním párem končetin na detekční vlákna. Pokud zaváhá, nebo samice španě determinuje jeho milostný návrh, jeho dny jsou nenávratně sečteny.

Nebezpečné námluvy:

U některých druhů rodu Latrodectus, dochází během páření ze strany samic často k úmyslnému poranění samců. Samice tak kousnutím, které způsobí únik hemolymfy, zpomalí samčí reflexy a zabrání tak jeho úniku.

Pokud jsou však rány způsobené kousnutím příliš velké, může to vést až k úmrtí nápadníka. Na druhou stranu to zvyšuje šanci na přežití následujícímu samečkovi, který tak má více jak 50% šanci poskytnout další vhodný genetický materiál.

Je zajímavé, že samečci reagují na tato kousnutí větší pohlavní aktivitou. Zvyšuje se tak jejich odolnost a úspěšnost oplodnění samice ve druhé fázi páření, kdy samice vyhodnocují nejkvalitnější buňky. A tak paradoxně při výběru nápadníků, samečci který už přežili první fázi páření s kousnutím, mohou reprodukovat úspěšně  (Andrade 1996, Andrade a Banta 2002)